Místo ve  středních Čechách, nedaleko Prahy, je krásnou krajinou kopců, lesů a luk s mnoha  vesnicemi, rozsetými  v členitém terénu . Ideální místo pro dlení, zvláště pro ty , kteří vyhledávají   soulad mezi přírodním společným  prostředím a individuálním, soukromým  prostorem . Skutečností , přesvědčující o velkém potenciálu záměru, je příběh místa Nebřenice s otiskem historie v podobě stávajících budov, kolem loveckého zámečku s kdysi hospodářskými stavbami,  které se mají stát  těžištěm budoucího rozvoje obce.

Zásadním předpokladem udržitelného rozvoje obce je kvalitní urbanistický plán, jež využije kvalit i výhod stávajícího území, dokáže na něj navázat, rozvinout do nového plánu s požadavky současného života, ale také umožní postupný rozvoj území, tak, aby postupně se rozvíjející obec nebyla jedním velkoplošným staveništěm na mnoho let dopředu.

Z těchto zásad vyplývá řešení našeho návrhu. Měli jsme za úkol vypracovat klastr staveb, jakési rodinné sídlo.  Vnitřní, středové pozice v uzavřených urbanistických konceptech jsou důležité k udržení pevnosti a charakteru jádra obce.  Chtěli jsme spolu vytvořit živou část obce. Diferencujeme prostory od veřejného na vnějším okraji, směrem dovnitř k intimnímu, soukromému. Zde, v nádvoří čtyř domů, již cítíme intimní vztahy obyvatel domů, avšak s dostatečnou mírou soukromí. Tohoto dosahujeme posazením čelních, krátkých štítových fasád k sobě, jako by nakukovaly do společného nádvoří, do jakéhosi společného obýváku, o který se pak musí všichni stejnou měrou starat a udržovat jej. Soukromý prostor nádvoří vymezují kamenné zdi, jež jsou jasnou hranicí. Prostor nádvoří je základní a nejvyšší kvalitou obytného prostředí klastru. Objevuje se zde kamenná, žulová dlažba pojízdné komunikace, volně přecházející ve vegetační, zelené plochy. Vstupy, štíty a objemy domů jsou jasně, čitelné, tradiční, hladké, omítané, s ostře řezanými otvory oken, v souladu s tímto jsou  zde aditivní zdi z lomového, místně zaužívaného kamene.  Takto jsou vytvářeny různé, neopakující se prostory. Bude příjemné být součástí sevřeného, vnitřního nádvoří a současně být více otevřený do okolí, s výhledy přes transparentní oplocení vnějšího okraje pozemků.  Vše bude časem zarámováno vzrostlými stromy , jejíž druhovost bude vycházet z místních tradic, tedy duby , javory , lípy ,méně  i jehličnany, jako borky, smrky a modříny.