Mladá rodina koupila statek na pasekách poblíž Zlína, soubor staveb obklopen lesy a loukami. Dům byl ve špatném stavu, rozhodli jsme pro novou stavbu. Stavební program je soustředěn do dvou kompaktních, protáhlých, černým plechem potažených hmot, spojených středním skleněným traktem, položených na betonový, do terenu, zapuštěný sokl suterenu. Kompozice posazení hmot reaguje na tvar pozemku, současně umožnuje výhledy do krajiny.

Hranice pozemku je ostře vymezena opěrnými kamennými zdmi, vytvářejícími platformu pro osazení objemů stavby na jedné niveletě. Dům je na samotě, takže je odkázán na dopravu auty. Svažitý terén nutí k vytvoření zapuštěného, betonového soklu, kde jsou umístěny stání pro dvě auta a sklad techniky. Vstupní plochy do vlastního domu jsou defacto na střeše soklu, takže z přední strany je zde nutno nastoupat po schodišti. Striktní požadavek, aby se dispozice rozvíjely na stejné niveletě, bez výškových rozdílů, nás nutil dispozici roztáhnout do plochy, což ovlivnilo kompozici dvou hmot. Aby byl záměr čistých hranolů dotažený, zvolili jsme konstrukci ocelových rámových vazníků, opláštěných tepelněizolačním sendvičem. Každý stavební objem má svůj provozní význam. Větší hmota je s kuchyní, jídelnou, obývacím pokojem, krbem, pokojem hosta, druhý pak je s ložnicemi a jejich zázemím. Celkovou rozehranost objemů doplnuje kamenný sklad s pultovou střechou, takže se ve výsledku se jedná o hmoty tři. Tradicní, abstrahované dvě hlavní hmoty se sedlovou střechou jsou pokryty plechem jak na střechách, tak i na stěnách. Stávájí se tak redukcí s technickým výrazem, kontrastující s všudypřítomnou přírodou.